Podmínky

PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB ADVOKÁTEM
A ZÁKLADNÍ POUČENÍ KLIENTA

(platné a účinné od 1. 1. 2025)

Níže uvedené podmínky poskytování právních služeb jsou nedílnou součástí ústní či písemné smlouvy o poskytování právních služeb, uzavřené mezi Mgr. Alexandrem Petrem, advokátem (dále jen „advokát“) a fyzickou či právnickou osobou klienta poptávajícího právní služby (dále jen „klient“), a to ve všech případech poskytnutí právních služeb advokátem klientovi.

1) Oprávnění advokáta k poskytování právních služeb. Advokát je oprávněn k poskytování právních služeb na základě zápisu v seznamu advokátů u České advokátní komory (dále jen „ČAK“) pod ev. č. 14183 v souladu s ustanovením § 4 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“). Advokát je oprávněn poskytovat právní služby ve všech věcech bez omezení v souladu s ustanovením § 3 zákona o advokacii. Vztah klienta a advokáta při poskytování právních služeb se řídí zákonem o advokacii a stavovskými předpisy vydávanými ČAK. Advokát je při výkonu advokacie povinen dodržovat všechny obecně závazné právní předpisy i stavovské předpisy ČAK.

2) Obsah a rozsah poskytovaných právních služeb. Poskytováním právních služeb se v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona o advokacii rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracování právních rozborů a další činnost advokáta v právní věci klienta, zejména pak práce se spisovým materiálem, práce s právními předpisy, práce s judikaturou a vedení veškeré komunikace v právní věci klienta. Klient bere na vědomí, že za poskytnutí právních služeb se považuje i jakákoliv jiná činnost související s poskytováním právních služeb, vykonávaná advokátem pro klienta, pokud si klient takové činnosti žádá a advokát je ochoten a schopen jeho žádosti vyhovět.

3) Smlouva o poskytování právních služeb. Před poskytnutím právních služeb advokátem klientovi vždy dojde k uzavření smlouvy o poskytování právních služeb mezi advokátem a klientem. Může jít o smlouvu písemnou nebo ústní, jejíž nedílnou součástí jsou vždy tyto podmínky, jimiž se smluvní vztah řídí. Okamžikem, kdy se klient s advokátem ústně domluví na vyřízení právní věci klienta a klient advokátovi zadá k vyřízení svou právní věc, přijímá klient tyto podmínky v plném rozsahu bez výhrad a zavazuje se jimi řídit. Okamžikem takové ústní domluvy je smlouva o poskytování právních služeb uzavřena. K ukončení smlouvy o poskytování právních služeb dojde písemnou či ústní dohodou smluvních stran. Smlouvu o poskytování právních služeb lze ukončit i výpovědí. Klient bere na vědomí, že je oprávněn vypovědět smlouvu o poskytování právních služeb uzavřenou s advokátem kdykoliv a bez udání důvodů. Vypovězení smlouvy o poskytování právních služeb však klienta nezbavuje povinnosti řádně zaplatit advokátovi za již poskytnuté právní služby. V souladu s ustanovením § 20 zákona o advokacii smí advokát vypovědět smlouvu o poskytování právních služeb uzavřenou s klientem pouze v případech, kdy advokát dodatečně zjistí důvod pro odmítnutí žádosti o poskytnutí právních služeb, dále dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi advokátem a klientem, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost, požaduje-li klient splnění pokynů, které jsou v rozporu s právními či stavovskými předpisy nebo nesloží-li klient zálohu na cenu právních služeb vyžádanou advokátem. Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout v případech, kdy v téže věci poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, dále pak při znalosti informací z jiných klientských případů, které by mohly žadatele o právní pomoc neoprávněně zvýhodnit, popř. u věcí, jichž byl advokát účasten, nebo kdy zájem žadatele o právní pomoc je v rozporu se zájmem advokáta.

4) Placené služby. Poskytování právních služeb je podnikatelskou výdělečnou činností advokáta poskytovanou za úplatu v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 a § 22 odst. 1 zákona o advokacii. Za jakoukoliv činnost advokáta pro klienta nebo promeškaný čas advokáta náleží advokátovi peněžitá odměna s klientem smluvně sjednaná, a to nejčastěji v časové sazbě. Nesjednal-li advokát s klientem výši a způsob určení odměny za poskytnuté právní služby, vzniká klientovi povinnost zaplatit za poskytnuté právní služby odměnu stanovenou vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Klient čestně prohlašuje, že byl s obsahem advokátního tarifu obeznámen advokátem nebo si obsah advokátního tarifu zjistil sám.

5) Náhrada za promeškaný čas advokáta. Klient bere na vědomí, že promeškaný čas advokáta, v případě sjednání odměny advokáta za poskytování právních služeb v časové sazbě, advokát účtuje ve výši jedné poloviny smluvně sjednané časové sazby za poskytování právních služeb. Promeškaným časem advokáta se rozumí čas advokáta strávený cestováním k jakémukoliv právnímu jednání v záležitosti klienta mimo prostory kanceláře advokáta a jiné časové prostoje při právním jednání advokáta pro klienta mimo kancelář advokáta.

6) Náhrada hotových výdajů advokáta. Klient bere na vědomí, že advokátovi mohou v souvislosti s poskytováním právních služeb vzniknout hotové výdaje, které je klient povinen advokátovi uhradit vedle nároku na odměnu advokáta a vedle náhrady za promeškaný čas advokáta. Nejběžnějšími hotovými výdaji jsou provozní výdaje na cestovné, poštovní a jiné komunikační služby, které advokát vynakládá i bez předchozího informování klienta. Advokát není povinen předem informovat klienta ani o jiných běžných provozních výdajích spojených s poskytováním právních služeb, vyplyne-li potřeba takových provozních výdajů z povahy právní věci obstarávané advokátem pro klienta a jde-li o výdaje očekávatelné. Advokát není povinen mimo běžných provozních výdajů vynakládat jakékoliv jiné hotové výdaje v právní věci klienta, a pokud mimořádné hotové výdaje vynaloží, je povinen vyžádat si nejprve předběžný souhlas klienta.

7) Náklady řízení. Klient bere na vědomí, že s účastí žalobce a žalovaného v řízení před obecnými soudy a rozhodčím řízení před rozhodci jsou spojeny náklady řízení. V civilním sporném řízení nese povinnost k náhradě těchto nákladů zpravidla ta strana sporu, která je v řízení neúspěšná. Náhrada nákladů řízení zahrnuje zejména poplatky za vedení řízení, náklady právního zastoupení, náklady obstarání důkazů, popř. jiné související náklady. O náhradě nákladů řízení se obvykle rozhoduje v závěru každého stupně řízení. Do vydání rozhodnutí o náhradě nákladů řízení si každý z účastníků nese své náklady sám. Výše nákladů řízení může přesáhnout i hodnotu projednávané právní věci či předmětu sporu v závislosti na délce trvání řízení. Zpoplatněno je mnohdy i podání opravného prostředku. V případě nemajetnosti účastníka řízení, může takový účastník žádat orgán, u něhož je řízení vedeno, o osvobození od povinnosti platil poplatky za vedení řízení, popř. nárokovat jiné nákladové úlevy. Při nemajetnosti osoby, která žádá právní pomoc, může tato osoba nárokovat bezplatnou právní pomoc u bezplatné právní poradny nebo u ČAK. V případech trestního řízení, kde zákon stanoví tzv. nutnou obhajobu ve smyslu § 36 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, má obviněný právo na ustanovení obhájce orgánem veřejné moci bez ohledu na svou případnou nemajetnost. Náklady řízení se vztahují i k správním řízením vedeným před správními orgány. Nezaplacení poplatků za vedení civilního soudního, rozhodčího či některých jiných typů řízení, může mít za následek zastavení takového řízení. Pravomocně přiznaná náhrada nákladů řízení je vykonatelnou pohledávkou. Poplatky za vedení řízení i jiné náklady řízení je klient povinen si ve všech typech řízení vždy v plné výši hradit sám, a to ve lhůtě jejich splatnosti.

8) Výsledek vyřízení právní věci klienta. Povinnost klienta zaplatit advokátovi odměnu za poskytnuté právní služby nelze vázat na výsledek soudního, rozhodčího, správního či obdobného řízení nebo na jiný výsledek vyřízení právní věci klienta, pokud se tak advokát s klientem výslovně nedohodne. Advokátem odvedenou práci je klient povinen advokátovi vždy zaplatit, a to i v případě negativního výsledku vyřízení právní věci klienta. Klient bere na vědomí, že advokát ani při vynaložení veškerého úsilí a oborné péče v právní věci klienta nemůže garantovat, jaké rozhodnutí učiní orgány veřejné moci nebo soukromé subjekty. V rámci poskytnutí právní služby advokát klientovi vysvětlí právní stav právní věci klienta, uvede možná právní řešení včetně výhod i možných rizik, doporučí klientovi vhodné právní řešení a na pokyn klienta provede realizaci právního řešení vybraného klientem. Advokát nese odpovědnost jen za porušení svých povinností. Vliv výsledku vyřízení právní věci klienta na výši odměny advokáta je tak přípustný pouze v případech, kdy se na tom advokát s klientem výslovně dohodnou.

9) Vyúčtování časové odměny. Klient bere na vědomí, že při sjednání odměny advokáta za poskytování právních služeb v časové sazbě účtuje advokát jako minimální časovou jednotku každou započatou čtvrthodinu (15 minut) práce advokáta pro klienta. Advokát se zavazuje rozvrhnouti si práci pro klienta takovým způsobem, aby čas účtovaný klientovi vždy maximálně plně využil k efektivnímu vyřizování záležitosti klienta. Klient bere na vědomí, že pokud advokát poskytuje právní služby mimo svou advokátní kancelář, bude klientovi účtována vždy minimálně jedna celá první hodina započaté práce a teprve až poté jen započaté čtvrthodiny, a to z důvodu snížené sazby za promeškaný čas účtovaný za cestování advokáta do míst mimo advokátní kancelář, který advokát nemůže věnovat práci v kanceláři pro jiné klienty v plné výši sazby odměny.

10) Celková časová náročnost práce advokáta na právní věci klienta. Klient bere na vědomí, že na celkovou časovou náročnost obstarání právní věci klienta advokátem, tedy na celkové množství práce vynaložené advokátem pro klienta, má významný vliv připravenost klienta k řešení právní věci, zejména pak pečlivě, úplně a přehledně zpracované zadání pro advokáta, zahrnující přesné formulování vlastního požadavku v právní věci, tvrzení skutkového stavu, doložení důkazů a poskytnutí jiné nezbytné součinnosti klienta advokátovi. Kvalitní příprava a součinnost klienta uspoří čas práce advokáta a tedy i nemalé finanční prostředky klienta. Advokát klienta současně výslovně upozorňuje na nutnost označování veškeré přijaté a odeslané pošty či jinak předávaných dokumentů datem přijetí či odeslání. Přesné datování nejen listin, ale i událostí významných pro právní věc klienta, je nutné z hlediska existence hmotněprávních i procesních lhůt pro následné právní jednání advokáta v právní věci klienta.

11) Porady klienta s advokátem mimo prostory advokátní kanceláře včetně komunikace na dálku. Klient bere na vědomí, že právní porady mimo prostory advokátní kanceláře jsou rovnocenné poradám v prostorách advokátní kanceláře. Pozvání advokáta klientem do kulturních, společenských, gastronomických či obdobných zařízení, stejně jako úhrada konzumace jídla či pití klientem za advokáta v těchto zařízeních (dále jen „pozvání spojené s placením klienta za advokáta“), nemá vliv na účtování času porad s advokátem v těchto zařízeních a povinnosti klienta tyto porady v plné výši uhradit bez ohledu na náklady klientovi tímto vzniklé. Pokud advokát klientovi neodmítne pozvání spojené s placením klienta za advokáta, jde o projev úcty advokáta klientovi a projev úcty klienta advokátovi, který se nezapočítává na odměnu advokáta za poskytnuté právní služby. Stejně tak jakýkoliv dar či naturální plnění poskytnuté klientem advokátovi znamená jen vzájemný projev úcty a poděkování klienta za přístup a nasazení advokáta v právní věci klienta, nezapočitatelné na cenu právních služeb. Právní porada v kanceláři advokáta je rovnocenná právní poradě telefonem, e-mailem či jinou komunikací na dálku a shodně účtovaná.

12) Vystavení daňového dokladu advokátem. Advokát je povinen při vyúčtování ceny právních služeb vystavit klientovi daňový doklad (fakturu). Úhradu ceny právních služeb je klient povinen provést přednostně na bankovní účet advokáta. Úhrada v hotovosti je rovněž přípustná, a to oproti vystavení příjmového pokladního dokladu advokátem, popř. jiného dokladu stanoveného právním předpisem o přijímání hotovostních plateb a evidenci hotovostních plateb. Výše hotovostních plateb je omezena zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Advokát je plátcem DPH a k ceně právních služeb je advokát povinen připočítat zákonnou sazbu DPH.

13) Záloha na cenu právních služeb. Advokát je oprávněn požadovat po klientovi zaplacení zálohy na cenu právních služeb poskytovaných klientovi, a to před zahájením poskytování právních služeb nebo kdykoliv v průběhu poskytování právních služeb v souladu s ustanovením § 22 odst. 1 zákona o advokacii. V případě, že klient zálohu nezaplatí, advokát je oprávněn vypovědět smlouvu o poskytování právních služeb v souladu s ustanovením § 20 odst. 3 zákona o advokacii a poskytnutí právních služeb odepřít. Výší složené zálohy není omezen rozsah právních služeb poskytovaných advokátem.

14) Informování klienta o stavu právní věci. Klient bere na vědomí, že bude advokátem informován o průběhu obstarávání jeho právní věci v přiměřených časových intervalech, zejména pak v okamžicích, kdy dochází k událostem majícím významnější vliv na obstarávanou právní věc. V případě, že si klient přeje být průběžně informován o každém jednotlivém kroku advokáta (účtované práci) v právní věci klienta, je nutné, aby tento pokyn udělil klient advokátovi písemně.

15) Podání opravného prostředku. V případě zastoupení klienta v řízení před soudem nebo správním orgánem je po vydání a doručení rozhodnutí soudu či správního orgánu klientovi, po předchozí poradě s advokátem, povinností klienta bezodkladně udělit písemný pokyn advokátovi, zdali si klient přeje nebo naopak nepřeje podat proti vydanému rozhodnutí opravný prostředek. Advokát je povinen na písemný pokyn klienta reagovat doporučením nebo nedoporučením podání opravného prostředku s případným vysvětlením důvodů svého právního názoru. V případě, že klient neudělí advokátovi písemný pokyn k podání či nepodání opravného prostředku, ponechává tím rozhodnutí o podání či nepodání opravného prostředku plně na advokátovi. Rozhodnutí advokáta o podání opravného prostředku se v takovém případě vždy považuje za ústně s klientem konzultované a klientem odsouhlasené. Klient bere na vědomí, že podstatná část opravných prostředků v civilním soudním řízení je zpoplatněna správním poplatkem. Při nezaplacení správního poplatku, řízení končí. Nepodáním opravného prostředku řízení rovněž končí. Pravomocně skončené řízení po uplynutí lhůty pro podání mimořádného opravného prostředku lze znovu otevřít a věc projednat jen ve vymezených případech (např. při povolení obnovy řízení).

16) Trestnost falšování důkazů. Advokát výslovně upozorňuje klienta na ustanovení § 347a trestního zákoníku o trestném činu maření spravedlnosti, které zní (1) Kdo pro účely zahájení řízení před soudem, před mezinárodním soudním orgánem nebo trestního řízení anebo v takovém řízení předloží věcný nebo listinný důkazní prostředek, který má podstatný význam pro rozhodnutí, o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný, v úmyslu, aby byl použit jako pravý, anebo padělá nebo pozmění takový důkazní prostředek v úmyslu, aby byl použit jako pravý, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí prospěch jinému nebo pro jiného za účelem spáchání trestného činu křivého obvinění (§ 345), křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (§ 346) nebo křivého tlumočení (§ 347), bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. Z citovaného textu zákona (citace prvních dvou z celkem pěti odstavců) plyne zákaz padělání a pozměňování důkazů, včetně opatřování nepravdivých vyjádření, pod hrozbou trestní sankce. V případě pochybností advokáta o pravosti důkazu je předložení takového důkazu v řízení možné pouze klientem.

17) Způsob písemné komunikace advokáta s klientem. Pro písemnou formu vzájemné komunikace upřednostňují advokát s klientem komunikaci e-mailem s doručovací e-mailovou adresou advokáta advokat@akpetr.cz . Klient svou e-mailovou adresu pro vzájemnou komunikaci advokátovi sdělí libovolným způsobem. Případnou změnu své e-mailové adresy je klient povinen advokátovi včas oznámit. Pokud klient podmiňuje závaznost vzájemné elektronické komunikace s advokátem vyšším stupněm zabezpečení, lze vést komunikaci v PDF dokumentech podepsaných zaručeným elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, které tvoří přílohu e-mailové zprávy, popř. lze vést komunikaci prostřednictvím datových schránek, kdy takový způsob komunikace zahájí klient. Jiná forma písemné komunikace klienta s advokátem je rovněž přípustná, jde-li ji věrohodně doložit. Pro písemné pokyny klienta k postupu advokáta v právní věci nelze užít sms zprávy.

18) Pokyny klienta advokátovi. Klient je oprávněn udělovat advokátovi pokyny, jimiž je advokát povinen se řídit v souladu s ustanovením § 16 odst. 1 zákona o advokacii. Advokát je oprávněn přijímat pokyny od klienta ústní i písemnou formou. Advokát může trvat na udělení pokynu výlučně jen písemnou formou, kdy při nedodržení písemnosti pokynu advokát není povinen takový pokyn klienta splnit. Klient bere na vědomí, že advokát není vázán pokyny klienta, jsou-li v rozporu s obecnými právními nebo stavovskými předpisy ČAK. Na nemožnost splnění pokynu klienta je advokát povinen klienta upozornit. Advokát je povinen upozornit klienta i na případnou nevhodnost pokynu klienta z hlediska zájmu sledovaného klientem. Nedbá-li klient advokátova doporučení a trvá-li klient na splnění nevhodného pokynu advokátem, advokát je povinen splnit i nevhodný pokyn, ne však dříve, nežli klient udělení nevhodného pokynu učiní písemně a písemně i potvrdí, že byl na nevhodnost pokynu advokátem upozorněn.

19) Protiprávní jednání klienta při poskytování právní pomoci advokátem. Klient bere na vědomí, že právních služeb advokáta nelze zneužít ke krytí jakékoliv nelegální činnosti, ani se byť jen pokusit advokáta do takové činnosti zapojit, zejména pak s ohledem na advokátní mlčenlivost, právo advokáta komunikovat s klientem bez přítomnosti třetí osoby, jakož i jinou ochranu osoby advokáta před zásahem veřejné moci. Právních služeb advokáta lze využít výlučně jen k poskytnutí právní pomoci. Advokát výslovně upozorňuje klienta na povinnost advokáta překazit přípravu nebo spáchání trestného činu, o němž se hodnověrným způsobem dozví v souvislosti s poskytováním právních služeb, a to na základě ustanovení § 367 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v platném a účinném znění.

20) Zpracování osobních údajů podle AML. Klient bere na vědomí, že advokát je povinnou osobou podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, jež nabyl účinnosti dne 1. září 2008, a je povinen provádět opatření podle tohoto zákona a dalších předpisů. Mimo jiné je advokát povinen provádět identifikaci a kontrolu klienta při přípravě a realizaci tzv. sledovaných činností, jimiž se rozumí nakládání s majetkovými hodnotami. Za tímto účelem je advokát povinen shromažďovat a uchovávat osobní údaje klienta, pořizovat kopie dokladů, z nichž tyto údaje ověřil, jakož i zjišťovat, vyhodnocovat a dále nakládat s informacemi.

21) Zpracování osobních údajů podle GDPR. Klient bere na vědomí, že advokát zpracovává osobní údaje klientů fyzických osob, fyzických osob zastupujících právnické osoby a jiných fyzických osob souvisejících s právní věcí klienta (dále jen „fyzické osoby“) v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které nabylo účinnosti 25. května 2018 (dále jen „GDPR“). Advokát zpracovává osobní údaje jen v nezbytném rozsahu pro poskytování právních služeb. Bez zpracování osobních údajů fyzických osob, které umožní plnou identifikaci těchto osob, není možné právní služby klientovi poskytnout. Pro zpracování osobních údajů fyzických osob není vyžadován souhlas klienta ani jiné fyzické osoby. Délka uchování osobních údajů fyzických osob je stanovena právními předpisy o povinnostech účetní a daňové evidence, jakož i stavovskými předpisy ČAK o archivaci spisové dokumentace, popř. přáním klienta o prodloužení archivace. Advokát je povinen skartovat osobní údaje fyzických osob po uplynutí zákonných a stavovských lhůt pro uchování spisové dokumentace.

22) Skartace klientského spisu. Povinnost advokáta uschovat dokumentaci a klientský spis trvá po dobu nejméně pěti let ode dne, kdy ukončil poskytování právních služeb, pokud právní nebo zvláštní stavovský předpis nestanoví jinak. Účetní a daňové doklady je advokát (plátce DPH) povinen uchovávat po dobu deseti let od ukončení příslušného účetního období. Klient bere na vědomí, že veškeré pro něj důležité listiny si musí od advokáta ve výše uvedených lhůtách vyzvednout. Po uplynutí výše uvedených lhůt dojde ke skartaci klientského spisu. Na přání klienta může advokát klientský spis uchovávat i po dobu delší.

23) Pořizování zvukového záznamu z jednání. Advokát upozorňuje klienta, že při všech jednáních advokáta s klientem může advokát tato jednání nahrávat na zvukový záznam, aby tak zachytil obsah jednání pro pořízení případného zápisu z jednání. V případě, že s nahráváním jednání advokáta s klientem klient nesouhlasí, musí to vždy předem oznámit advokátovi písemnou formou. Pořizování zvukovým záznamů může advokát provádět i při jiných jednáních v právní věci klienta, mimo jednání s klientem.

24) Používání umělé inteligence (AI). Advokát při poskytování právních služeb používá i umělou inteligenci, avšak pouze podpůrně a s důslednou kontrolou jakéhokoliv výstupu od umělé inteligence. Advokát klienta důrazně varuje před klientským vyřízením významné právní věci klienta jen s pomocí umělé inteligence. Umělá inteligence bezpochyby může poskytnout kvalitní právní výstup, avšak ten je pro laickou veřejnost obvykle k nerozeznání od zcela nebo zčásti chybného výstupu. Umělá inteligence může tzv. „halucinovat“, tj. poskytovat nepravdivé informace, což může klientovi způsobit nevratnou újmu.

25) Povinnost mlčenlivosti. Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb na základě ustanovení § 21 zákona o advokacii. Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient. Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat. Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem. Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat vůči pověřeným zástupcům ČAK, vůči nimž má široce vymezené informační povinnosti (AML). Povinností mlčenlivosti jsou vázáni i advokátní koncipienti a jiní zaměstnanci advokáta.

26) Substituční zastoupení. Klient bere na vědomí, že advokát je při poskytování právních služeb oprávněn nechat se zastoupit pro jednotlivá právní jednání jiným advokátem, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem.

27) Profesní pojištění. Advokát má uzavřeno profesní pojištění pro případ způsobení újmy při výkonu advokacie v rámci poskytování právních služeb, a to formou hromadného pojištění advokátů sjednaného ČAK. Advokát má k základnímu pojištění sjednáno i připojištění s navýšením pojistného limitu. Celková výše pojistného limitu ke krytí pojistných událostí advokáta při výkonu advokacie v ČR činí 10.000.000,- Kč.

28) Ochrana spotřebitele. Klienti v právním postavení spotřebitele mohou podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, řešit spory vyplývající ze smlouvy s advokátem mimosoudně u ČAK, www.cak.cz.

29) Cookies. Webová prezentace www.akpetr.cz používá pouze nezbytných cookies k technické funkčnosti webových stránek. Nepoužíváme analytické ani marketingové cookies, které vyžadují souhlas návštěvníka webových stránek.

Výše uvedené znění podmínek poskytování právních služeb je platné a účinné od 1. 1. 2025.